Sloup

Hrad vytesaný do pískovcového bloku založil počátkem 14. století rod Ronovců, prvním doloženým držitelem byl Čeněk z Lipé. Po roce 1330 přešlo panství na Berky z Dubé a v době husitských válek se tu na čas usadil loupeživý rytíř Mikeš Pancíř ze Smojna, který odsud podnikal výpravy do Lužice a hradu se navzdory obléhání dlouho udržel. Švédské vojsko generála Banéra hrad v roce 1639 za třicetileté války vypálilo a už nebyl obnoven. O sto let později dal hrabě Ferdinand Hroznata skálu k dispozici poustevníkům, kteří si zde ve skalách vytesali kaple, kobky a obytné výklenky a žili tu až do zrušení eremitství v roce 1785. Dnes je Sloup oblíbeným výletním cílem s dochovanými zbytky hradního jádra i poustevnickými prostorami, kam se dá vystoupat po schodech vytesaných přímo do skály. Atmosféru místa tvoří kombinace drsných hradních zřícenin a tiché, téměř mystické poustevnické architektury.